Domov

Want to be alone, not lonely


Je léto. Děcka mají prázdniny. Všichni se někam rozprchli. Dovolená, práce, zážitky. Jenom já sedím doma a dělám úplný ... prd.
Jasně, taky bych ráda někam vypadla, nebo měla práci, kterou jsem bohužel nesehnala (viva la minimální praxe), ale místo toho jsem doma a zabíjím čas ležením v posteli nebo u bazénu s knihou nebo seriálem.
Není to tak, že bych nechtěla, ale prostě jsem divný patron. Tak za prvé, jsem introvert, co nemá rád kolem sebe spoustu lidí, ale jednou za čas taky potřebuji společnost. Za druhé, když jsme se odstěhovali, tak mé společenské styky značně poklesli (kdo se přestěhoval z města na vesnici, pochopí). 

No jenom si představte introvertní holku, která se obléká jinak než ostatní (nemyslím tím třeba goticky nebo tak, ale na malé město je to stejně dost jiné, jestli víte, co tím myslím), odmítá chodit na párty, protože prostě je tam hodně lidí a ona neví, o čem se s těmi povrchními pipinami, které ani nevědí, kdo je to Vladimir Nabokov, bavit, a která radši stráví den v knihovně nebo si na chvíli sedne v kavárně a kecá s kámoškou, která ji chápe. Ale přitom je ta holka docela ujetá, když se s ní poznáte blíž a ona vás přijme do svého kruhu.
Ach jo, je sakra těžké být mnou.

Teď se do toho v hlavě začínám docela zamotávat a vlastně už ani nevím, co jsem to chtěla napsat. Měl z toho být článek s ponaučením o introvertech, ale vidím, že moje myšlenkové pochody, do toho zase zamotali něco jiného.
Tady vidíte, že to se mnou vážně není jednoduché.

Chtěla jsem prostě říct, že i introverti mají nějaké pocity, a to, že s vámi nechtějí chodit po klubech a chlastat, ale radši celý den stráví třeba v knihkupectví nebo doma sami, neznamená, že vás třeba nemají rádi jako kámoše. Jen prostě nepotřebují každodenní pozornost okolí. Ale stejně občas potřebují společnost. Ne pořád, ale občas. 
Já jsem právě v tom období, kdyby se mi nějaká ta společnost hodila a ráda bych zašla někam ven. Jenomže teď jsou všichni pryč a já tu nemám doslova nikoho. Je to fakt k vzteku.
No což. Zalezu zpátky do pokoje, dočtu knihu, koukna na seriál a možná pak napíšu kámošce nebo bratránkovi, se kterým jsem se už dlouho neviděla.

Nezapomeňte. I introverti jsou lidi, jen je třeba je trochu pochopit!To, že mají rádi samotu neznamená, že chtějí být osamocení.

Jak jste na tom vy? Jste extroverti, co rádi společnost? Nebo spíš introvert s láskou k "samotě" a pohodlí?

Komentáře