Je bezbarvost problémem? - Bezbarvý Cukuru Tazaki


Možná už jste zaregistrovali moje nadšení nad japonským spisovatelem Haruki Murakamim. Jestli ano, tak už víte, že jsem si tuhle knihu nemohla nechat ujít. 
Ano, koupila jsem si od něj další knihu do sbírky - Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování. Hned jak tahle kniha vyšla jsem ji připsala k mému wishlistu a chtěla si ji koupit. To se mi splnilo a já chvíli čekala a váhala než se do ní pustím. Nechtěla jsem totiž hned po 1Q84 číst další jeho knihu, ale spíš si to trochu odlehčit a přečíst si něco méně náročného. Pokud znáte jeho styl, tak jistě víte, o čem mluvím.

Uplynul nějaký čas a pár knih a já se rozhodla, že konečně otevřu tuhle. Nevěděla jsem, co čekat, ale tak trochu jsem doufala v něco záhadného.
Toho jsem se nedočkala. Kniha je spíše realistická a popisuje příběh, sice se záhadou, ale jinou, než by jste od Murakamiho čekali. Zvlášť pokud jste četli třeba Hon na ovci nebo Konec světa & Hard-boiled Wonderland.

Tato kniha se podobá spíše Norskému dřevu. Není příliš dlouhá, ale ani krátká. Pro tenhle typ příběhu je to tak akorát. Už z názvu vás mohlo napadnout, že hlavní postavou v ději bude Cukuru Tazaki. Ty léta putování pak vyjadřují jeho pouť za pravdou po několika letech, kdy se rozhodne zjistit proč ho všichni přátelé z party - konkrétně byli čtyři - rozhodli ze dne na den odstřihnout a zpřetrhat s ním všechny vazby a přátelství. Díky tomu se Cukuru mnohokrát ve svém dosavadním životě cítil osaměle a deprimovaně. Přemýšlel nad tím proč se to stalo. Bylo to proto, že jeho jméno nemá barvu? Všichni ostatní měli ve svém jméně barvu jen on ne. Mohli ho opustit kvůli tomu? Vždycky se přece cítil, že tam tak úplně nepatří. Opravdu to bylo právě pro tohle? Na tohle se po 35-ti letech rozhodne nalézt odpověď. To, co se dozvídá, není vůbec to, co si představoval. Věřte, že budete stejně šokovaní jako Cukuru.


Příběh nese typické Murakamiho rysy. Ze začátku si říkáte, že je to nudné a pomalé. Pokud neznáte Murakamiho styl a tohle je vaše první kniha od něj, asi právě uvažujete, co všechny na jeho knihách tak fascinuje a rozmýšlíte se, jestli knihu dočíst nebo odložit. A pokud ho znáte, tak víte že knihu rozhodně odkládat nemáte. Ten nudný děj po chvíli skončí a vy se nemůžete odtrhnout. Chcete vědět víc. Chcete vědět proč.
Tahle kniha mě vážně bavila, tak jako ostatní knihy Murakamiho. Styl je podobný Norskému dřevu, jak už jsem psala výš. Je to realistický příběh, který opravdu není pro každého. Otevřený konec tomu také nepomohl, člověk je přece jenom zvyklí, že všechno má svůj konec, většinou dobrý. Tady tomu tak není. Murakami nechává konec otevřený, ať si čtenář vymyslí vlastní konec jak to s Cukuruem nakonec dopadne.
Já jsem si ji nicméně užila, tak jako vždy.

Knihu doporučuji všem, co mají Murakamiho knihy a styl rádi, ale taky těm, kteří chtějí zkusit něco nového.

Četli jste Bezbarvého Cukurua? Chystáte se na něj? Co mu říkáte?

P.S.: Psát Cukuru s C, bylo pro mě opravdu namáhavé. Normálně bych to psala jako Tsukuru, ale chtěla jsem dodržet překlad. :D

Komentáře

  1. Konečně někdo, kdo také čte Murakamiho! :) Já už mám knihu nějakou dobu také přečtenou a moc se mi líbila. Právě to, že byla víc realistická mě zaujalo, přijde mi, že to Murakamimu víc sedí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám jeho knihy moc ráda a přečetla jsem už skoro všechny :) Baví mě i v realistické i v té záhadnější podobě. Zatím mě jeho knihy nikdy nezklamali :)

      Vymazat

Okomentovat

Thank you for your comment!