Domov

Není psaní jako psaní


Měli jste někdy skvělý nápad a chtěli si ho zapsat, ale po ruce nebyl žádný kousek papíru? Použili jste telefon a pak na to zapomněli?
Že ano?

Tak to rozhodně nejste sami. Já když si to nenapíšu rukou, tak na to prostě zapomenu. Proto se sebou vždy tahám nějaký sešit nebo zápisník. Nejraději mám ty, které mají hezkou a inspirativní obálku, protože je pak radost psát si tam své nápady a kousky mých povídek, ke kterým se nikdy nedostanu, abych je dopsala (prokrastinace je svině).
Mě to vážné štve, ale prostě se nemůžu dostat k tomu, abych s tím reálně začala. Pořád si říkám, že začnu s povídkou až si koupím nový sešit, do kterého to budu psát, ale samozřejmě jsem ještě nenašla "ten pravý". Na počítači se mi to píše špatně nejraději píšu na papír. Jestli už se jedná o povídky nebo ne, papír je papír. I když píšu tak, že to ani já po sobě občas nepřečtu. Taky si ráda píšu všemožné seznamy, třeba seznam knih, filmů, seriálů, vánoční a podobně. 
Ruční psaní je něco, co nikdy neopustím a budu u sebe vždycky mít sešit a pero. Taky je to mnohem lepší, když si potřebujete něco zapamatovat. Jednoduše si to ručně zapsat, než jenom hodit do mobilu. Já co si nenapíšu ručně, zapomenu! Přijde mi to že když si to píšu, tak si píšu přímo do mozku, kam se mi to přímo vyryje.
Pamatujete si na brko v pátém dílu Harryho Pottera, které používala ta otravná růžová paní (hehe)? Které, když něco psali, tak se jim to objevilo vyryté na ruce? Přesně takový mám pocit, když si já něco zapíšu na papír. Najednou se mi to vryje do pamětí a já na to nezapomenu. Většinou.
Že je to divný? Možná jo, ale věřím, že v tom nejsem sama. Hodně lidí pořád používá diáře místo mobilního kalendáře, i když to zabírá více místa v tašce než malý telefon. Osobně si myslím, že je to pak přehlednější. A další obrovskou výhodou je, že diář nebo sešit se vám nikdy nevybije, teda pokud nejste na poslední stránce. Ale nikdy se vám nestane, že jste někde venku a potřebujete se podívat třeba kde a kdy máte nějakou schůzku, ale váš telefon je vybitý. Co teď? Schůzku nestihnete nebo nenajdete místo, anebo nevíte jak se daná osoba například jmenuje. V tuto chvíli si říkáte: "Kdybych tak měl/a normální zápisník/diář." Bohužel, na to už je pozdě.
Ale musíte uznat, že když najdete nějaký opravdu hezký sešit, tak je prostě škoda ho v tom obchodě nechat, přesto, že další nepotřebujete a že stojí 200,- korun. Jednoduše, když mám u sebe nádherný sešit s opravdu hezkou obálkou, tak mě nějakým způsobem inspiruje, abych do něj něco psala a používala ho. Stejně tak jako hezký a praktický diář.

Nepřestávejte proto psát, ať to nezapomenete.

Jak jste na tom vy? Píšete si důležité poznámky ručně nebo jdete s dobou a všechno máte v mobilu na jednom místě?

Komentáře

  1. Já teda se psaním do telefonu nemám žádný problém, povídky se mi tam píšou mnohem lépe než třeba na počítači. Polovinu už tak dost malé paměti mého miláčka bezpochyby všelijaké seznamy či poznámky tvoří. Ale ani na staré dobré papíry jsem nezanevřela. Už snad od první třídy si zapisuju úkoly a testy. Kdybych to nedělala, pravděpodobně bych si nezapamatovala vůbec nic a moje známky by klesly tak o stupeň, dva. Taky s sebou tahám pár bloků na kreslení, pro případ, že by mě uprostřed nudné hodiny chemie osvítila inspirace. Vlastním i jeden dost divně vypadající zápisník na různé pisálkovské nápady (nelíbily se mi desky, tak jsem je přelepila kartonem nabarveným černou vodovkou :DD) . Ten je však většinu času zahrabaný někde v hlubinách mé postele a píšu do něj jen velmi zřídka.
    Moc pěkný článek :)

    www.burrowofthebookworm.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      Taky mám kupu zápisníků, většinou nedopsaných do konce, protože mě do nich přestane bavit psát :D Taky si všechno zapisuji, jinak zapomenu :)

      Vymazat

Okomentovat

Thank you for your comment!